Vnitřní výživový rádce

VNITŘNÍ VÝŽIVOVÝ RÁDCE

Žijeme v době nadbytku. Máme obrovskou paletu výběru, včetně potravin, které mají s opravdovou potravou jen málo společného. Potřebujeme mít informace o tom, co je kvalitní a aspoň přiměřeně pro tělo prospěšné či aspoň neškodící. Takřka se roztrhl pytel s knihami o výživě, doplňcích stravy, o tom co je zdravé a co ne. Také je mnoho výživových poradců a každý z nich má jiný pohled na věc. Určitá informovanost je určitě užitečná. Ale my necháváme často vše zajít příliš daleko. Necháme si určovat přesnou skladbu stravy, včetně jejího načasování a porcí. Vytváříme si striktní režimy, stravovací modely a dietní plány. Počítáme kalorie přijaté i spálené. Vážíme jídlo i nás samotné. Pak hodnotíme, jestli je to „správně“ nebo „špatně“. Způsobujeme si až extrémní strach z různých potravin a jejich dopadu na váhu nebo zdraví.

Existuje tolik výživových směrů, že již téměř není možné se v nich vyznat, a i odborník se zdravým rozumem se v nich bude ztrácet. Na trhu najdeme neskutečné množství literatury o výživě, o tom, co je zdravé a co ne, ale není toho moc? Co je tedy ta „pravda“?

Setkala jsem se ve své poradně s klienty i vážně nemocnými, kteří byli na pokraji zhroucení, ale ne tolik ze své nemoci, jako z nevědomosti a faktu, že neví, co je správné v oblasti výživy, aby si ještě více neublížili.

ODPOVĚDI KLIENTŮ NA MŮJ DOTAZ, JAK SE TEĎ STRAVUJETE?

  • První typ – začala jsem tu dietu, kde se jí hodně masa a zelenina, aby mi ty sacharidy neškodily, je to dobře, že ano? Já se ptám – a jak to vnímáte vy sama/sám/ za sebe? Velmi často zazní odpověď typu: „ale mě maso teď vůbec nechutná, je pro mě těžké, dokonce mi někdy zapáchá“, nebo také zazní odpověď:“ když mě je těch zvířat tak líto, i když vím, že bych měla jíst hodně masa, jím je s odporem“………..

  • Druhý typ – jím teď bez masa, v podstatě nějakou tu vegetariánskou stravu, abych ušetřila planetu a neubližovala zvířatům. A taky potřebuji odlehčit jídelníček a trochu zhubnout. A daří se vám to? No popravdě jsem naopak přibrala a kdybyste věděla, jakou mám chuť na kousek masa. Ale zatím se tomu vyhýbám…………..

  • Třetí typ – já jím naprosto zdravě, nechci, abyste mi nějak upravovala stravu. Vždy se jedná o nějaký naprostý extrém -paleo dieta, keto dieta, atkinsonova dieta, veganství, raw strava. Pak se ptám:“ a jak se daří vašemu tělu? Odpověď: „no blbě, proto jsem přece tady“.

  • Čtvrtý typ – jsem naprosto bezradný/á/ a ztrácím se v tom množství těch informací. Takže vlastně nevím, co mám jíst. Ale našel /a/jsem si poradce od jedné firmy, který mi dal doplňky stravy, aby tělo mělo dostatek všeho, co potřebuje. A kolik vás to stálo? Setkala jsem se i s odpovědí 30 tisíc korun na jeden měsíc, což je tedy extrém. A jak se s těmi doplňky teď cítíte? No je mi nedobře od žaludku, tak jako těžko, ono je těch tablet hodně……

  • Pátý typ – často držím půsty. Vydržím i 40 dní. Dělá vám to dobře? Prvních pár dní je těžkých, pak si zvyknu, chvíli je mi dobře, ale pak je mi zle, přijde obrovská únava, nemůžu chodit nikam, kde je jídlo. Když to skončí, tak si dám nášup a pak je mi pár dní zle…….

KDE JE TEDY „PRAVDA“? POZOR NA DOGMATISMUS

Toto vše je zase jen můj pohled na věc, můj názor. Není to dogma. Nemusí s tím všichni souhlasit. Každý jsme naprosto jedinečný. Žádný výživový nebo i jiný poradce nežije a nežil ve vašem těle. Určitě mají svůj smysl a význam a je moc fajn si s někým popovídat, nebo se poradit. Ale neměl by to být extrém, nebo jeden návod, který je pro všechny stejný. Mnohdy si můžete od jakéhokoli poradce odnést jeden zásadní „AHA“ moment, jednu informaci a to je skvělé a prospěšné.

MÁM POCIT, ŽE SPOUSTA LIDÍ HLEDÁ NĚKOHO, KE KOMU MOHOU VZHLÍŽET, KDO JIM ŘEKNE, JAK JE TO SPRÁVNĚ, A TO NEJEN V OBLASTI VÝŽIVY. JE DŮLEŽITÉ MÍT PŘEHLED O TOM, JAKÁ STRAVA JE SPÍŠE PROSPĚŠNÁ A JAKÁ ŠKODÍ, ALE NESMÍ TO JÍT DO EXTRÉMU.

ZÁVISLOST

V dnešní době je v civilizovaném světě pro spoustu lidí jídlo drogou a mají na něm těžkou závislost. S touto závislostí se mnoho z nás setkalo, nebo si ji vyzkoušelo na vlastní kůži. Každý jsme na něčem, mnozí i na někom závislí. Já mám tendence k závislosti na ranní kávě J

Ale co závislost opačným směrem? Jsou i závislosti, které se nezdají ostatním lidem jako závislost, ale přesto jí jsou. Nemálo lidí si vytváří závislost na zdravé výživě a neuvědomuje si, že jakákoliv závislost je překážkou zdravého života. Nebezpečná je v této souvislosti závislost na výsledcích této cesty, protože na jedné straně nedostavení se těch správných výsledků může vést k odvrácení se od této cesty a k čím dál větším extrémům.

Mnoho lidí je závislých na kontrole, výsledcích a to v kterékoliv oblasti. Pokud jsou perfekcionisté, sice dodrží všechny rady, které jim výživový poradce, či někdo jiný, komu důvěřují sdělí, ale velmi často začnou lpět na výsledcích, začnou si vytvářet jakýsi vnitřní neklid, až úzkost, což velmi často přerůstá v posedlost, zda jíme kvalitní potraviny. Tady už se začínají blížit nebezpečné obsedantní poruše.

NAŠE TĚLO – NEJLEPŠÍ RÁDCE

Bez důvěry svému tělu to prostě nejde. Ono je totiž tím naším nejlepším výživovým poradcem. A radí nám vždy správně? Je důležité se s ním seznámit a učit se mu naslouchat. Existuje totiž jakýsi náš „břišní mozek“, který rozlišuje, co nám dělá dobře a co ne. Ale je důležité rozlišit jídlo, které udělá na malou chvilku dobře chuťovým buňkám od toho, které udělá dobře celému tělu a v tom je podstatný rozdíl.

V tomto případě je zásadní umět tělo vnímat a stavět se ke stravě vědomě, což mnoho lidí nedělá. Na to, aby se nám toto podařilo, je potřeba čas. Nikam nespěchat. A to my moc neumíme. Často jíme, rychle a nepozorně, někdo dokonce hltá tak, že je schopen sníst hlavní chod za deset minut. Tím ale bráníme tomu, aby fungoval dobře metabolismus, aby tělo ze stravy využilo vše, co přijmeme.

Nebo jíme jídlo se strachem – bude mi z toho dobře? Není v tom moc chemie? Není to moc tučné? Neztloustnu z toho? Není už moc pozdě? Sami si zkuste sníst stejné jídlo s těmito pocity a pak ho sníst v klidu, v pohodě a stát se jen pozorovatelem toho, co s mým tělem udělá. Jen si to prostě užijte.

Pokud jím vědomě, dokážu také rozlišit pocit nasycenosti od pocitu plnosti a v tom je podstatný rozdíl. Dokážu vnímat požitek z jídla naprosto jinak, než ve spěchu. Naslouchat svému tělu není snadné a rozhodně to není otázka měsíce. Postupným vědomým experimentováním, pozorováním a nasloucháním, vyhodnocováním přijde pocit svobody a vědomí, že se ve svém těle cítíme dobře, vše funguje tak, jak má a to je důležité.

Velmi často chceme mít „moc“ nad svým tělem, nad svým životem, ale ono to dost dobře nejde. A čím více lpíme na pocitu moci, tím víc se v nás vytváří pocit bezmoci, který je právě následkem toho, že to nefunguje. Tak co kdybychom tomu zkusili dát flexibilitu, svobodu a dělali vše, jak nejlépe umíme a zůstali jen pozorovateli. Co kdybychom pracovali s informacemi, které se dočteme či obdržíme a sledovali své pocity po jídle, které sníme. Co kdybychom zkusili naslouchat instinktům, zda je to dobré či ne.

Myslím si, že i v oblasti výživy se někdy snažíme být „papežštější než papež“. Možná, že když se budeme učit vnímat na vědomé úrovni to, co kolem sebe máme, přijdeme na to, že i to je obrovské množství „zdravých dobrot“, které máme přímo před nosem. Je moc fajn naučit se naslouchat nejen tělu, ale i ročním obdobím. V jednoduchosti je síla a na to mnohdy zapomínáme.

K tomu, aby naše tělo dávalo správné signály, potřebujeme občas tělu odlehčit lehkou a smyslnou očistou a to nejlépe v období jara a podzimu. Zase je potřeba činit tak vědomě, pozorovat účinky očisty, pozorovat změny nálady, chování. Tímto způsobem postupně ozdravujeme trávení, sliznice, bakteriální osazení střeva, které má nesmírný vliv na zbytek těla.

Existuje spousta bylin, které nejen podpoří očistu těla, ale zároveň fungují jako prebiotikum se svým obsahem inulinu. Také díky nim si můžeme do organismu doplnit spoustu minerálů, které nám chybí. A možná si naše tělo vezme rozhodně víc než z určitých velmi drahých doplňků ve formě tablet. Někdy je potřeba doplnit větší množství na přechodnou dobu a nějaký ten doplněk stravy užívat, ale je opět třeba brát v úvahu, že v množství se nachází ta síla, ať už se jedná o potraviny, doplňky, či bylinky. V tom je podstatný rozdíl a i z léku se může stát jed. České bylinky nám byly naděleny pod nos, tak proč toho nevyužít a máme jich tu spoustu, mnohdy velmi nedoceněných.

Pokud se pustíme do vědomé očisty, nemějme žádná očekávání, nedávejme si jako prioritu zhubnutí. Aby vše fungovalo, je důležité vycházet z pocitu zdravé sebelásky, nikoliv z pocitu odporu ke svému tělu. Odpor v nás totiž bude vytvářet pravý opak a to je lpění na výsledku, nebo na tom, jak to má být. A když se zamyslíme nad tím, co v nás vytvoří pocit lpění, tak to bude zase odpor. A pak už se točíme v začarovaném kruhu. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli je nějaká část těla, ke které pociťujete odpor, nebo je nějaká oblast v životě, kde to tak máte? S tím je potřeba začít.

Držím všem palce na cestě vědomého bytí ve svém těle.